Showing posts with label Cases of the World 🌎. Show all posts
Showing posts with label Cases of the World 🌎. Show all posts
Jako lektorka cizích jazyků funguju už přes tři a půl roku, a protože od září budu mít od této práce na chvíli pauzu, řekla jsem si, že by bylo fajn se trošku ohlédnout a sepsat moje rady a poznatky pro další z lektorů, kteří se do své práce třeba od září teprve vrhnou a jsou z toho trošku nervózní...
Cvičení je pro mě poslední rok a půl něco, co pomáhá mému psychickému zdraví. Začalo to během úplně první karantény, kdy jsem toho měla na talíři opravdu hodně. Psala jsem bakalářku, zpracovávala otázky na státnice, učila se a celkově jsem se snažila dokončit poslední ročník. V tu dobu jsem potřebovala alespoň část dne věnovat aktivitě, u které nebudu muset myslet. Věděla jsem ale, že potřebuju něco rychlejšího než je jóga. Pokud mám totiž přehlcenou hlavu, tak mi jóga tolik nevyhovuje.
Máme tady nový rok a s ním i další čtenářskou výzvu. Já se ji snažím plnit každým rokem, i když se mi ji zatím ještě nikdy nepodařilo dokončit úplně celou. Je to ale super způsob jak objevit nové knihy, autory a žánry, o kterých třeba do té chvíle člověk neměl ani ponětí.
Zároveň se pak člověk může zpětně podívat, co přečetl a třeba si i nějakou knihu připomenout a přečíst si ji zas a znovu.
Zároveň se pak člověk může zpětně podívat, co přečetl a třeba si i nějakou knihu připomenout a přečíst si ji zas a znovu.
A free book from your TBR list (gifted, borrowed, library) - Trajekt: Mats Strandberg
The shortest book (by pages) on your TBR list - Myšlenkové mapy pro studenty: Michal Černý
The book on your TBR list with the prettiest cover - Neobvyklý typ: (něco málo povídek): Tom Hanks
A book with black-and-white cover - Říjnový seznam: Jeffery Deaver
The book that's been on your TBR list for the longest amount of time - Kříďák: C. J. Tudor
The book on your TBR list with the ugliest cover - Skleněný pokoj: Simon Mawer
A book set mostly or entirely outdoors - Vražda na blatech: Catherine Shepherd
A book where the main character works at your current or dream job - Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů: Mary Ann Shaffer
A book you think your best friend would like - Lagom - Tajemství spokojeného života: Niki Brantmark
A book by an author who shares your zodiac sign - (Ne)obyčejný kluk: Raquel J. Palacio
A book set in multiple countries - Vox: Christina Dalcher
A book by a blogger, vlogger, YouTube video creator, or other online personality - Will Grayson, Will Grayson: John Green, David Levithan
A book about art or an artist - Frida Kahlo: Ilustrovaný životopis: María Hesse
A book you have seen on someone's bookshelf (in real life, on a Zoom call, in a TV show, etc.) - Záhada domu Marvicků: Darcy Coates
A book everyone seems to have read but you - Proč sníme?: Alice Robb
A book that has fewer than 1.000 reviews on Amazon or Goodreads - Deník doktora z Mrnic: Martin Jan Stránský
A book in a different forma than what you normally read (audiobooks, ebooks, graphic novels) - La hoz de oro: René Goscinny
Navždy s láskou, Lara Jean: Jenny Han
But I Could Never Go Vegan!: Kristy Turner
Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!!: Miloš Gregor, Petra Vejvodová
Darker: E. L. James
Má sestra je sériový vrah: Oyinkan Braithwaite
Duchové rodiny Folcroftů: Darcy Coates
Zen a hotovo: Leo Babauta
Duch domu Ashburnů: Darcy Coates
Přízraky domu Carrowů: Darcy Coates
Ostrov v atlantickém oceánu a sociální sítě mě už před delší dobou dovedly k Niki Brůžkové. Ani vlastně nevím, jak jsem na její profil na Instagramu narazila, ale nějak se mi začala objevovat na zdi. Už jenom to, že bydlela na Tenerife, kde to miluju, bylo plus. Niki na Tenerife pracovala na zárodku své značky Pura (lo)cura, ze které je momentálně takový hit, že ji nosí i Nikol Moravcová nebo Kateřina Koki9 Mlejnková.
Pamatuju si, jak jsem obdivovala Niki mikiny a její první kolekci, která se skládala z triček na pomoc Austrálii, ve které v tu chvíli hořelo neskutečné množství půdy.
V určité chvíli jsem podle mě už musela být dost otravný fanoušek, který se Nikči neustále ptal, kdy už bude možné si něco koupit. Většinou se mi dostalo naprosto nejskromnější odpovědi, že se Niki zatím bojí něco dávat do oběhu, protože přeci jenom není profík a pořád ji to nepřijde dostatečně dobré.
Na jaře se ale i s přítelem vrátili z Kanárských ostrovů zpět do České republiky a vše se rozjelo. A že to byla jízda. Niki se svými nádhernými kousky, které jsou pojmenovány podle různých míst ostrova Tenerife zaplavila Instagram. Já jako věrný fanda jsem konečně mohla vybírat a čekat na balíček a myslím, že podobně na tom byli i další.
Tvorba Pura (lo)cura je hodně založena na oversized střizích, což je za mě to nejpohodlnější oblečení na světě. Navíc se člověk nemusí bát, že přibere a už mu nebude. A co si budeme, mnozí z nás v karanténě přibrali, já teda rozhodně. Takže viva oversized oblečení!
Zároveň se mi moc líbí celé pojetí značky, která je inspirovaná oceánem. Ten je za mě naprosto nejkouzelnější živel, který bych mohla pozorovat hodiny. Všechno oblečení je navíc šito v České republice ručně, takže peníze, které za svůj vysněný kousek dáte putují k Niki a ke švadlenkám, které na všem pečlivě pracují.
Další naprosto skvělou věcí jsou cedulky, které na oblečení najdete. Až je totiž z oblečení odepnete, můžete si je rovnou zasadit a vypěstovat si z nich nějakou rostlinku. Víc eco-friendly už tato značka být snad nemůže.
V těchto zelených šatech jsem mimochodem zvládla obhájit i svou bakalářku, takže na ně nedám dopustit. A jelikož je oblečení od Pura (lo)cura naprosto fenomenální, tak ho nosí i moje mamča. Už když mi přišlo první tričko, tak mě hned hnala na Instagram, abych ji ukázala celý profil, protože samozřejmě chtěla nějaký kousek taky.
Improvizace je skvělá věc a já díky ní a díky dalším pár dobrovolníkům, kteří mi věnovali kousek svého drahocenného času mohla vytvořit tento podcastový díl. Spolupracovala jsem na něm přes hlasové zprávy s mými kamarády a šlo o to, ukázat vám, jaké to může být v karanténě ať už tady u nás v Čechách nebo v jiných koutech světa - Srí Lanka, Kanada, Anglie, Španělsko, Kanárské ostrovy... Spousta lidí to má teď těžké ať už z ekonomické či psychické stránky. Mnoho lidem se zrušily plány na cestování a to jak v rámci dovolené, školy či práce a o tomto všem a jak to moji známí zvládají, si můžete poslechnout v díle z karantény.
Velké množství lidí momentálně někde pomáhá jako dobrovolník. Nakupuje se seniorům, šijí a rozvážejí se roušky, kuchaři vaří lidem v první linii a nedokončení medici se zapojují v nemocnicích. Pokud nic z toho neděláte, nevěšte hlavu. Ne nadarmo se všude dočteme, že pomůžeme už jenom tím, když zůstaneme mezi zdmi našich domovů.
Taková karanténa ale není žádné lážo plážo a pokud zrovna nejste šťastlivec se zahradou, balkónem nebo bydlíte sami, může se pro vás tohle období proměnit v něco velmi negativního a právě na tohle bych se ráda zaměřila v dnešním článku. I když své přátelé či rodinu teď bohužel nemůžeme navštívit, stále jsou tady možnosti, jak jim vykouzlit úsměv na tváři.
Říká vám něco slovo Altruismus? Sociologická encyklopedie tohle slovo definuje jako: "Morální princip předpisující potlačit vlastní egoismus (viz ego), nezištná služba bližnímu, ochota obětovat vlastní zájem ve prospěch jiných, mravní princip, podle něhož je blaho jiného a on sám mravně důležitější než mé vlastní já a vlastní blaho, resp. reálné chování vědomě nebo nevědomě založené na těchto principech nebo jim odpovídající."
Podle zprávy o štěstí ve světě z roku 2012 nemůže být žádná společnost šťastná, pokud mezi jejími členy nepanuje vysoký stupeň altruismu. A přesně tím bychom se podle mě měli řídit i dnes a možná to vnímat ještě o něco víc než tomu je během normálního fungování světa.
V souvislosti s momentální situací jsou tady tři pojmy, které bych chtěla objasnit a které krásně popsala na svých stránkách Světová zdravotnická organizace, od které si to vypůjčím. Původně jsem tady chtěla dát jejich text i s grafikou, ale je to v angličtině, takže jsem se rozhodla to pro vás přeložit.
Karanténa = znamená omezení aktivit a případné oddělení lidí, kteří mohli být vystaveni COVID-19. Cílem je sledování symptomů a včasné rozeznání nových případů nemocných.
Izolace = znamená oddělení nemocných lidí od zbytku populace, aby se zabránilo šíření nákazy.
Fyzický/á odstup/distancovanost = znamená fyzické odloučení od zbytku společnosti, ale stálé sociální propojení například pomocí sociálních sítí.
 |
| Zdroj: Světová zdravotnická organizace |
Poslední pojem je tím nejdůležitějším, který občas lidé nevnímají přesně tak, jak by měli. Pokud jsme zdraví a trávíme dny doma, tak to neznamená, že bychom se měli odříznout od našeho okolí. Zvlášť pokud bydlíme sami. I když ale svůj domov sdílíte s dalšími lidmi, nezapomínejte na ty, kteří takové štěstí nemají. Ať už máte přátelé, kteří jsou sami ve svém bytě, nebo prarodiče, kteří jsou teď víc než kdy jindy naprosto odříznuti od celého světa, pošlete jim fotku, zavolejte jim, spojte se s nimi přes Skype.
Podle informací ze stránek Centra pro kontrolu a prevenci nemocí jsou daleko více náchylnými k depresím a stresu starší lidé, děti, náctiletí, lidé v první linii (doktoři, zdravotní sestry a další) a také lidé, kteří měli psychické problémy již před těmito událostmi.
Konečně se dostáváme k dobrým skutkům, které můžete zařadit do své karanténní rutiny aniž byste opustili svůj domov a třeba tak předejít něčí depresi či špatné náladě.
Ptáte se, proč byste to měli vlastně dělat?
Podle toho, co jsem se dočetla v knize LYKKE od Meika Wikinga se dobré skutky řadí k tzv. afektivnímu štěstí, které se zakládá na tom, že dobré skutky nám přináší příjemný pocit, protože samotný čin produkuje jemné morfiové opojení. Pokud tedy vykonáme dobrý skutek, v mozku se nám aktivuje centrum pro pocit libosti, což je to, které reaguje také na jídlo a sex. Prostě fungujeme tak, abychom se cítili dobře, když děláme něco pro přežití našeho živočišného druhu.
 |
| Zdroj: Instagram Meika Wikinga |
TIPY A DOBRÉ SKUTKY V DOBÁCH KARANTÉNY
- Telefony máme v ruce 24/7, tak bychom je občas mohli použít k hovoru s nejbližšími, případně jim občas poslat nějakou fotku, gif, prostě cokoliv, co člověku udělá radost.
- Pošlete štěstí. Žijeme ve světě, kde je možné pomocí aplikací objednávat jídlo, pomocí internetu si koupit v podstatě cokoliv, na co zrovna pomyslíme, tak proč projednou nějakou tu laskavost neposlat na adresu našich známých. Pošlete chleba tetě, kávu sestřenici, menší nákup babičce, novou knihu kamarádce. Prostě cokoliv, co si myslíte, že v dané chvíli zlepší situaci, ve které se nacházíme.
- Jste doma s dalšími členy rodiny nebo spolubydlícími? Upečte jim nějakou mňamku. Receptů je všude spousta.
- Udělejte si online party, grilovačku, vlastně jakoukoliv akci, kterou můžete sdílet s ostatními.
- Naplánujte si s blízkými něco pěkného na dobu po karanténě. Je dobré se na něco těšit.
Nakonec bych chtěla ještě zdůraznit jednu věc, kterou skvěle popsal můj spolužák Jan Žabka na svém Instagramu, kde v podstatě upozorňoval na to, že není třeba být během karantény 100% produktivní. Rovnou vám tady dám jeho slova, která bych nerada zkoušela parafrázovat.
 |
| Zdroj: Instagram Jana Žabky |
Zároveň pokud pociťujete, že to není ten den či týden nejlepší, zkuste omezit čtení zpráv, které člověku v některých chvílích vůbec nepřidá, dejte si místo večerních zpráv raději nějakou menší meditaci, krátkou jógu nebo si přečtěte pár stránek v knize. A co je hlavní, spěte. Spánek je totiž lék na mnoho věcí a deprese a úzkost tam patří také.
Buďte zdraví, držte se a neklesejte na mysli, jsme v tom všichni společně.
Vaše Ter
Menstruační kalíšek, jedno velké eko-menstruo-boom.
Strašnou dobu jsem přemýšlela, že udělám mou menstruaci víc ekologickou a přejdu z vložek na slavný a všemi opěvovaný menstruační kalíšek. Četla jsem si různé recenze, viděla pár videí youtuberek a blogerek, které z něj byly naprosto nadšené a řekla si, že je na čase do toho jít taky. Objednala jsem si tedy jeden z LUNACUP, který přišel v podstatě do tří dnů a pak už jsem jen čekala, až dorazí i jahody (ano, tímto slovem tady budu občas označovat periodu a doufám, že vám tím neznechutím tohle výborné ovoce).
AliExpress nejvíc největší NE!
Ještě předtím, než se dostneme k samotnému použití, chtěla jsem na vás apelovat, abyste si kalíšek opravdu kupovali jen od ověřených prodejců a jestli jste jen na chvilku pomysleli na Aliexpress nebo na eBay, tak to prosím hned zase zapomeňte. Ne nadarmo je menstruační kalíšek vyroben z lékařského silikonu, který se používá také pro kontaktní čočky nebo pro náhrady srdeční chlopně a většina firem k němu má také zdravotnické certifikace. Lekářský silikon je navíc hypo-alergenní, což znamená, že na něj nemůžete mít alergickou reakci. Je antibakteriální, takže se na něm nemnoží bakterie, které jsou u tampónů a vložkek na denním pořádku. Navíc je neutrální k prostředí a nenarušuje pH pochvy. Takže na tomto prosím NEŠETŘIT! Nezapomínejte, že si ho budete zavádět do těla, takže byste měli přesně vědět, že tam nedáváte nic, co by vám ublížilo.
Recenze jsou fajn, ale nikdy vám nedají to, co vlastní zkušenost, navíc jsem ve většině případů narazila na samé pozitivní ohlasy, takže jsem prostě a jednoduše předpokládala, že žádné problémy nenastanou.
Zkuste si ho zavést ještě předtím, než slavné měsíčky dorazí.
Abych pravdu řekla, první chybou bylo to, že jsem to zavádění nevyzkoušela ještě před začátkem jahod. To byla ale moje vlastní blbost, protože i návod a různé dotazy právě na LUNACUP to doporučují. Ter x kalíšek 0:1. Čím víc se můj červený týden v měsíci blížil, tím víc nervóznější jsem byla.
Když jsem to pak poprvé vyzkoušela, tak mi přišlo, že jsem snad znovu panna.
Prostě to tam nešlo a to jsem se teda fakt snažila. Dokonce jsem si zkoušela zavádět i tampón, abych si ověřila, že to jde. Rozhodla jsem se tedy pro to, co dělá většina lidí 21. století - šla jsem s problémem na sociální sítě, konkrétně na Instagram.
Teď teprve začíná ta pravá zábava. Nejenom, že se mi ozvalo neskutečné množství holek, ale dostala jsem rady i od lidi z firmy, která kalíšek vyrábí a kterou jsem v tomto o pomoc volajícím příspěvku označila.
Abych pravdu řekla, dost mě překvapilo, kolik žen mělo podobný problém.
Některé ho překonaly a některé se vrátily ke svým starým osvědčeným menstruačním pomůckám. Já v tomhle měla jasno, rozhodně to jen tak nevzdám a navíc jsem doma skoro žádné jiné menstruační pomůcky neměla, takže bylo jasné, že tomu prostě musím přijít na kloub.
PŘIŠLO MI HNED NĚKOLIK RAD:
- poprvé zavádět ve sprše
- dřepnout si u toho
- zkusit hluboký nádech, výdech
- uvolnit se (ano, chápu, že tento bod se lépe píše, než provede)
- kalíšek složit a popřípadě ho zkusit zavádět špičatějši částí skladu
- je možné, že to bude mírně bolet, ale to musí žena jednoduše překonat, navíc to není nic nesnesitelného
- až bude kalíšek vevnitř, zkusit popotáhnout popřípadě objet prstem, abyste se ujistili, že je správně rozvinutý
- dorazily i zprávy: "Začáky byly krušné." Ano, to byly, ale nebojte, ono se to nakonec poddá, je to hlavně o cviku
Nakonec se mi to úspěšně podařilo už první den a rovnou vám říkám, že pokud to šlo mně, tak už to musí jít opravdu každé ženě, protože patřím k těm ženám, které docela dost trpí bolestí i při vyšetření na gynekologii. Prostě na to musíte být připravené jak fyzicky tak psychicky, což polde mě dělá opravdu dost.
Teď jsme ve fázi, podařilo se mi kalíšek zavést. Budu upřímná, poprvé jsem se s ním bála si i sednout a nakonec jsem ho tam nechala asi jen dvě hodiny. A tím se dostávám k vytahování, které je pro mě osobně dost nekomfortní. Nemluvím teď o nějakém zašpinění, s tím problém nemám a nikdy se mi nestalo, že by se na mě nějaká krev vylila, takže toho se bát nemusíte. Mluvím o tom, že poprvé to bolelo tak, až jsem přemýšlela, že se na celou eko menstruaci vykašlu. S odstupem jedné noci a pár hodin jsem se rozhodla to vyzkoušet znova a světe div se, proces "tam" byl dosti lehký. Navíc jsem po chvilce úplně zapomněla, že nějaký kalíšek mám a nechala si ho tam až do večera. Nebudu lhát, že mě to vytahování už vůbec nebolí, ale není to něco, co by člověk nezvládl a za to pohodlí během dne to určitě stojí.
Moje divnoúvahy ohledně toho, že se někam zatoulá.
Posledním bodem, který bych moc ráda zmínila je můj strach z toho, že tam kalíšek prostě po celém dni nenajdu. Trošku mě totiž děsilo, že o něm žena skoro neví a na rozdíl od tampónů, které mají šňůrku, tady máte jen šťopku, která je skoro celá skrytá. Moje obavy byly ale zbytečně, protože kalíšek se v podstatě po celý den ani nehne a kdyby byl moc daleko, tak prostě stačí zatlačit jako na záchodě a TA DÁ.
A ano, můžete s ním i čůrat. A prý mít i pohlavní styk, ale to já bych asi úplně neriskovala. Každopádně jiný kraj, jiný mrav a pokud s tím problém nemáte, jen do toho.
Jeden fakt na závěr. Kalíšek vám vydrží 10 let, během kterých byste využili 3200 tampónů. Vyplatí se to tedy i po finanční stránce a o šetření přírody asi ani nemusím znovu psát.
Zdroj: Některé informace jsem čerpala právě ze stránek https://lunacup.eu/
Pokud by vás zajímalo něco dalšího, mrkněte sem, nebo můžete napsat i mně, ale za žádného odborníka se zatím nepovažuji.
Tento článek vznikl pro všechny ženy/dívky, které budou na začátku cesty s kalíškem stejně zoufalé jako jsem byla já.
...tenhle pokřik zněl na ulicích Londýna během stávky za klima (climate strike) a pak taky asi další tři hodiny v mé hlavě. Původní plán nebyl účastnit se Fridays for Future. Začalo to úplně nevinně tím, že jsme omylem vystoupili na špatné zastávce a rozhodli se zbytek naší cesty na Trafalgarské náměstí do Národní galerie dojít pěšky. Po cestě jsme narazili na lidi s nádherně vymalovanými transparenty, kteří se chystali na páteční stávku a já samozřejmě dostala skvělý nápad, že bychom se mohli přidat. Po návštěvě muzea jsem tedy vyrazili zpět k Wesminsterskému paláci, kde bylo tolik policistů na jednom místě, že je nešlo ani spočítat. Zároveň mě překvapilo, kolik lidí tam celkově přišlo a taky fakt, že tam sice bylo asi největší zastoupení ekologických nadšenců, ale i spousta skupinek, které protestovali za další problémy světa.
...this shout sounded on the streets of London during a climate strike and then for about another three hours in my head. The original plan wasn't to participate in Fridays for Future. It all started innocently by getting off the wrong stop and decided to walk the rest of our way to Trafalgar Square to the National Gallery. Along the way, we met people with beautifully painted banners who were preparing for Friday's strike, and of course I got a great idea that we could join it too. After visiting the museum, we headed back to Wesminster Palace. There were so many police officers in one place that we couldn't even count them. At the same time, I was surprised by how many people came there and the fact that there was probably the largest number of environmental enthusiasts, but also a lot of groups that protested for other problems of the world.
Hnutí #FridaysforFuture vzniklo v srpnu roku 2018, kdy se Greta Thunberg rozhodla po tři týdny sedět před švédským parlamentem jako protest proti nedostatku zájmu o klimatické změny. Po tom, co začala vše sdílet na Instagramu a Twitteru se její konání stalo virální a vznikly pátky pro budoucnost, kdy studenti místo školy chodí protestovat na veřejná místa v jejich domovských městech.
Osobně si myslím, že není ze dne na den možné omezit všechno, co děláme a co ovlivňuje životní prostředí a klima. Je ale dobré se o to po menších krůčcích pokusit. Taky nejsem 100% a to ani z daleka. Ale pokud si každý z nás řekne, že je to jen jedno brčko, že stejně většina lidí netřídí odpad nebo nějakou podobou věc, tak se opravdu nikdy žádné změny nedosáhne. Navíc věta "jeden člověk nemůže změnit svět" Greta Thunberg vlastně naprosto popřela, no ne? Pokud byste se chtěli zúčastnit jakékoliv stávky za klima v České republice, můžete se podívat na české stránky Fridays for Future, kde se dozvíte vše od data až po místo konání.
#FridaysforFuture is a movement that began in August 2018 when Greta Thunberg sat in front of the Swedish parliament every schoolday for three weeks, to protest against the lack of action on the climate crisis. She posted what she was doing on Instagram and Twitter and it soon went viral. #Climatestrike spread and many students and adults began to protest outside of their parliaments and local city halls all over the world.
I guess it isn't possible to limit everything that we do and what affects the environment and climate from day to day. But it's good to try it step by step. I'm not 100 % eco-friendly. But if each of us thinks it's just one straw, or that we don't have to sort waste case most people don't do it either, no change will ever be achieved. In addition, the phrase "one person can't change the world" was actually denied by Greta Thunberg, right? If you would like to participate in any climate strike in the Czech Republic, you can check out the Czech Fridays for Future website where you can find out everything from date to venue.
