Sunday 19 August 2018

GERMANY 4/4 [Berlin]

Berlín, hlavní město Německa. Berlín, město, kde narazíte na tak skvěle oblečené lidi, že jsem nevěděla kam dřív koukat. Berlín, město, které má ve znaku medvěda. Berlín, město, které bylo politicky rozděleno až do roku 1989. Berlín, dejte pozor aby vás tam nesrazilo kolo

Berlin, the capital of Germany. Berlin, the city where you come across so well-dressed people and I didn't eve know where to look. Berlin, a city that has a bear as its symbol. Berlin, a city that was politically divided until 1989. 





Když mi Marie oznámila, že jeden den bychom mohly na výlet do Berlína, byla jsem hrozně nadšená. Rozhodly jsme se až někdy večer před výletem a koupily si lístky na autobus z Rostocku do Berlína na další den ráno. Vyšlo nás to asi na 15 € s Flixbusem (tam a zpět), který měl samozřejmě zpoždění, takže naše ráno začalo v kávarně na Rostockém nádraží, pěkně v přítomnosti maleb na zdech, které zobrazovali Berlín. Když náš bus konečně po 40 minutách dorazil a my mohly nastoupit, řidič se nám omlouval, že zaspal a proto vyjíždíme s takovým opožděním. Nám jako výletníkům, kteří z Berlína nikam dál nepokračovali, to přišlo docela vtipné. Horší už to bylo s lidmi, kteří jeli na letiště a potřebovali tam bohužel být v čas, to pak chápu, že je tento fakt zrovna nerozesmál. Moc dobře si pamatuju na naše stavy s Leou když nám v Anglii nejel bus na Stansted.

When Marie told me that one day we could go on a trip to Berlin, I was very excited about it. We decided sometime in the evening before the trip and bought the bus tickets from Rostock to Berlin for the next morning. It took us about 15  with Flixbus, which of course was delayed, so our morning started at a café at Rostock train station, nicely next to the walls that were full of paintings of Berlin. When our bus finally arrived after 40 minutes and we were able to board, the driver apologized for falling asleep, and so we were leaving with such a delay. We, as tourists who have not kept going from Berlin anywhere else, didn't care about it that much. But it was worse for the people who went to the airport and needed to be there in time, I understand that this fact just wasn't that funny for them. I remember well our feelings with Lea when our bus from London to Stansted airport was delayed like 50 minutes.


Po necelých třech hodinkách cesty, jsme dorazily do Berlína a přísahám, že první věc, co jsem po vystoupení z autobusu viděla, byl obrovský Primark na Alexanderplatz, zároveň jsme tam hned zakotvily (na tom náměstí, ne v Primarku) u prvního stánku, kde prodávali currywurst. Za A) protože jsme měly po cestě hrozný hlad a za B) protože jsem nehodlala z Německa odletět bez toho, aniž bych si dala tuhle tradiční mňamku, kterou bych fakt mohla jíst každý den, jak moc mi chutnala. 

After less than three hours of the journey, we arrived in Berlin and I swear that the first thing I saw after taking off the bus was the huge Primark at Alexanderplatz, at the same time we docked there (at that square, not in Primark) at the first stand where they were selling currywurst A) because we were really hungry after the time in the bus B) because I said I am not flying home without trying this traditional meal that I could really eat every day, how much I enjoyed it.



Hned pak začal průzkum města, na kterém jsem měla toho nejlepšího průvodce, jakého jsem si mohla přát. Jelikož Marie normálně pracuje jako průvodce pro turisty, kteří přijíždějí do Rostocku na trajektu a většina z nich se vydává na průzkum hlavního města Německa, tak moje milá kamarádka zná všechno možná turistická i neturistická místa. Jako dopravní prostředek jsme zvolily naše nohy a za ten den jsme nachodily pěkných 19 143 kroků. A právě naše první kroky vedly do nádherné čtvrti Nikolaiviertel, kde jsme narazily na nádherně vymalovanou sochu medvěda. Zároveň jsem se tam zamilovala do všech těch uliček, kaváren, alejí a hlavně obdivovala to, že tam nebylo úplně narváno turisty jako třeba v Praze, když procházíte Starým Městem. 

Then we began exploring the city where I had the best guide I could have wished for. Since Marie normally works as a guide for tourists who come to Rostock on a ferry, and most of them go on a trip to the capital of Germany, my dear friend knows all the possible tourist and non-tourist places. As a transport we chose our legs and on that day we took a nice 19,143 steps. And our first steps led us to the magnificent district of Nikolaiviertel, where we came across a beautifully painted statue of a bear. At the same time, I fell in love with all those streets, cafes, alleys and especially admired that it was not completely crowded with tourists like Prague when you walk through the Old Town.





Na co padl náš (můj teda určitě) zrak už z dálky, byl Berlínský dóm, který mi prostě připadá neskutečný. Mám s ním fotky snad ze všech úhlů a dokonce jsme se i pokusily u něj udělat společné selfie a můžu říct, že je to těžší než se fotit s katedrálou Sagrada Família v Barceloně, což máme odzkoušeno.

I was amazed by Berlin Cathedral, which just seems to me to be unreal. I have photos of it from all angles and we even tried to take a selfie with it and I can say that it's harder than to take pictures with the cathedral Sagrada Família in Barcelona, which we actually did.




Další zastávkou byl Ostrov muzeí. Do žádného muzea jsme sice nešly (v rámci šetření času samozřejmě. Ne, že bychom se nechtěly vzdělávat), ale byl odtud skvělý výhled na Televizní věž, kousek od které jsem koupila záplavu pohledů a rozeslala je do všech možných koutů světa.  

Another stop was the Island of Museums. We did not go to any museum (of course, not that we did not want to be educated, we just didn't have enough time), but there was a great view of the Television Tower. A short distance from this place I bought a flood of postcards and I sent them to all the corners of the world.




Další část výletu vlastně ale trošku vzdělávací byla, protože jsme se dostaly k berlínské univerzitě a její knihovně, do které bych snad chodila studovat každý den, kdybych tam někdy mohla být jako student. To by se ale v reálném světě nemohlo nikdy stát, protože jak už všichni ví, jediné slovo, které německy umím (krom takových těch tradičních frází) je "schmetterling". 

The next part of the trip was a bit of a educated experience, because we went near the Berlin University and its library, where I might go to study every day if I ever could have been there as a student. But that would never happen in the real world because, as everyone knows, the only word I can say in German (except those traditional phrases) is "schmetterling".



A víte co následovalo po té dlooouhatánské procházce po městě? Naše pivní pauza. Protože co by to byl za výlet Marie a Ter, kdyby se tam neobjevilo alespoň jedno pivo (Berliner byla mňamka). A tentokrát jsme si ho vychutnaly pěkně stylově na trávníku pod Francouzskou katedrálou

And do you know what followed after the loooooong walk through the city? Our beer pause. Because what trip would it be for Marie and Ter if there would not be at least one beer (Berliner was yummy). And this time we enjoyed it pretty stylishly on the lawn under the French cathedral.



Další zastávkou byly asi ty nejnavštěvovanější berlínská místa a to konkrétně Braniborská brána, Židovský památník a budova Říšského sněmu, která je podle mě fakt skvost. 

Another stops were probably the most visited places in Berlin, the Brandenburg Gate, the Jewish Monument and the Reichstag Building, which I think is really fascinating.









Po cestě zpět na autobusové nádraží, kam jsme jely vlakem (naprosto nechápu ten vlakáč, protože na větším jsem snad nikdy nebyla) jsme vystoupily u Pamětního kostela císaře Víléma, který byl v listopadu roku 1943 vybombardován a momentálně tam stojí ruina, ke které přistavěli novou část a celá tato stavba se stala protiválečným pomníkem. 

On the way back to the bus station, where we went by train, (I have never seen bigger train station), we stopped at the Kaiser Wilhelm Memorial Church, which was bombed in November 1943, and there is a ruin at the present and the building became an anti-war monument.





Děkuji za všechno mé úžasné Marie a taky Jakobovi, díky nimž jsem měla ten nejkrásnější první výlet do Německa. 

Thanks to my wonderful Marie and also to Jacob, I had the most amazing time in Germany.

Jsem moc ráda, že jste dočetli až sem a pokud máte další dotazy, nebo jakýkoliv jiný poznatek k článku, dejte mi je vědět dolů do komentářů. Uděláte mi tím radost.

4 comments:

  1. Já zatím z Německa viděla jen dálnici, ale tedy jak tak koukám, měla bych to napravit! Berlín ze tvých fotek vypadá opravdu skvěle. :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Určitě to stojí za návštěvu. Občas mi připadá, že na ty sousední země tolik nehledíme a radši jedeme někam dál, přitom Německo, Polsko, Slovensko, Rakousko, to je všechno hrozná nádhera. ♥ A musím říct, že asi ještě hezčí mi přišel Hamburk než Berlín. :) A díky za pochvalu fotek. :)

      Delete
  2. V Berlíně jsem ještě nebyla a Hamburk mě velmi překvapil. Jsem nečekala, že bude tak pěkný. :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Já jsem jako každopádně tým Hamburk, ale Berlín určitě stojí za návštěvu. :)

      Delete

Chceš být v podcastu?

Contact Me
Tereza Hrubá
If you can dream it, you can do it.
Ostrava, Czech republic