STRASTI A RADOSTI JIŽNÍ MORAVY
Strasti a radosti a to doslova. Celý náš výlet byl protkaný těmi největšími šílenostmi, ale protože jsme byli na jižní Moravě zrovna v době, kdy se tam objevilo tornádo, tak bych řekla, že v porovnání s tím, se nakonec nic tak hrozného ani nestalo.
Rozhodli jsme se tam vyrazit na čtyři dny od čtvrtku do neděle a pořádně si odpočinout. Ne všechny dny by se dali zpětně klasifikovat jako odpočinkové, ale i tak jsme si to nakonec opravdu moc užili.
Naše původní cílová destinace byla vesnička u Mikulova jménem Březí. Už po cestě tam se nám ale začalo opravdu "dařit". Krom toho, že se nám pokazilo auto a nikdo v okolí Vyškova, kde jsme zůstali zaseknutí nám ho prostě nechtěl opravit. Čtvrtek je přeci jenom takový malý pátek a tady to očividně platilo dvojnásob. Nakonec jsme vyfasovali náhradní vozidlo a pádili si to po dálnici se ubytovat. Už po cestě se to hemžilo hromy a blesky a na místě, kde jsme měli bydlet se to vystupňovalo na extrémní vítr a obří kroupy. Rychle jsme si tedy zajeli alespoň nakoupit a zalezli do chaty, kde nás čekalo velmi nepříjemné překvapení. Nevím, jak to máte vy, ale já jsem s ubytováním přes Airbnb nikdy neměla problém, AŽ DO TEĎ. Vlastně jsem už dlouho neviděla takovou špínu a bordel. Na talířích byly zbytky od hořčice, ve varné konvici jsme se báli cokoliv uvařit, v lednici byly zbytky jídla, postele nebyly čistě povlečené a všude létal popel z kamen, které nikdy nevymetl minimálně celou pandemii. Rozhodli jsme se proto, že přečkáme jednu noc a ráno půjdeme o dům dál. Pan hostitel si byl očividně vědom krásy svého ubytování a ráno nám rovnou vrátil peníze.
Plán zněl tedy jasně. Mamčin manžel zajede vyřídit vše okolo aut, jelikož naše druhé auto už si to štrádovalo po dálnici do Vyškova a my holky jsme vyrazili turistit po Mikulovu. A tady se začíná vše obracet k lepšímu a výlet si konečně opravdu užíváme.
Naší první zastávkou byla Nevinná kavárna. Nachází se v centru Mikulova a je naprosto nádherná. Má krásný interiér se spoustou starožitných kousků, stoly jsou vytvořeny z šicích strojů a celkově to tam je kouzelné. Navíc si tady můžete pořídit i ubytování. My si dali kávu na zahrádce a vyrazili do víru města. Plán zněl opět jasně... jde se na zámek. Jsem nadšenec do historie, baví mě navštěvovat prohlídky hradů a zámků a v tomhle jsem opravdu ráda, že jsem Češka, protože těchto míst tady máme opravdu požehnaně. Mikulovský zámek není úplně klasická prohlídka, na kterou jsme zvyklí. Jelikož byl zničen a poté restaurován státem, najdete tam hlavně různé exempláře. Zámek je součástí Regionálního muzea a můžete si tak projít i jiné části výstavy. Naše kroky vedly na prohlídku s názvem Historie, která trvala 90 minut a moc ji doporučuji. Dozvíte se toho mnoho z historie zámku a jeho obyvatel, uvidíte velké množství obrazů, zbraní, porcelánu i pár kusů nábytku. Naše průvodkyně byla praktikantka a byla velmi roztomile nervózní. Nejkrásnější část celé prohlídky podle mě stejně byla obrovitá terasa, ze které je krásný výhled jak do zámeckých zahrad, tak na celý Mikulov. Přes léto se tam dostanete kdykoliv od pondělí do neděle mezi 8:00 - 18:00. Ani vstupné není nějak přemrštěné, prohlídku si můžete užít za méně než dvě stovky a pokud jste student, tak využijte vaší ISIC na 50% slevu. Já bych se ještě někdy moc ráda vrátila a podívala se do zámecké knihovny, kterou jsme už bohužel nestihly.
 |
| Nejvíc creepy zrcadlo |
Z Mikulova jsme pak pokračovali do našeho nového a hlavně čistého ubytování, které jsme si sehnali v Čejkovicích, aniž bychom věděli, jak zajímavá je to vesnice.
Hned večer jsme udělali průzkum a vymysleli program na následující den. V deset ráno nás čekala prohlídka Templářských sklepů i s degustací. A protože zase tolik lidí v deset hodin ráno degustovat nechodí, mohli jsme si celou prohlídku užít úplně sami. Moc doporučuji celou prohlídku, která je neskutečně zajímavá, navíc jsme chytli moc dobrou průvodkyni, která měla krásný projev a uměla odpovědět na veškeré otázky, které jsme kladli. Po prohlídce jsme se pak utábořili v jejich prodejně i s občerstvením a degustaci si o něco málo prodloužili.
 |
| Největší vinná láhev v České republice. Pojme až 200 litrů vína |
Prohlídka i s degustací vás vyjde na krásných 170 Kč a v ceně máte čtyři různé druhy vína a skleničku, kterou můžete vidět na fotkách. Já rozhodně preferuji tyhle prohlídky i s degustací a moc nechápu ty, kteří si za ochutnávku nezaplatí (samozřejmě jsou výjimky, které nepijí či jsou těhotné, to pak samozřejmě ano). Na výlet můžete vyrazit kterýkoliv den v týdnu, jen si udělejte telefonickou rezervaci na konkrétní hodinu prohlídky a nezapomeňte se podepsat do knihy návštěv.
Další zastávkou Sonnentor. Bylinkový ráj, který je skoro na dohled od Templářských sklepů a kde si najdou to svoje milovníci bioproduktů. My vyrazili za vůní přírody a za prohlídkou továrny, která se v Čejkovicích nachází a zpracovává převážně čaje. Exkurze vás vyjde na 70 Kč, trvá asi hodinu a dozvíte se vše o zpracovávání surovin, výrobě koření v Rakousku a získávání různých bylinek od českých zemědělců. Po prohlídce si navíc můžete dát něco dobrého v místní kavárně, která tvoří převážně z jejich vlastních surovin. S námi domů odjelo koření na pomazánky, které je vynikající. Stačí ho přimíchat třeba do Apetita a máte mňamku. A pokud byste rádi výhled na Čejkovice a celou továrnu, tak zamiřte na vyhlídku, která je hned vedle kavárny. Můžete si tam udělat super fotky s bublinami, které jsou nahoře k mání.
Po všech těch krásných prohlídkách byl čas na procházku městem a vinohradem a večer jsme sledovali finále mistrovství světa v para hokeji.
Poslední den už nás čekala cesta domů, ale ještě jsme se stihli zastavit v Lednici a v tom šíleném vedru si projít zahrady, které jsou jedny z nejpěknějších, které jsem kdy v České republice navštívila. A myslím si, že i prohlídka zámku stojí za návštěvu. Tu my jsme sice tentokrát nezvládli, ale byla jsem na ní před lety a je to prostě bomba. Ne nadarmo je Lednice a celý areál zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
To jest vše. Vím, že jsem vás tentokrát zahltila fakty i fotkami, ale ten výlet byl přes všechny strasti opravdu krásný a já vám chtěla doporučit co nejvíce skvělých míst, které jsme potkali. Bohužel jsem tady nezmínila žádné místo, kde se dá v Čejkovicích najíst, ale my vyzkoušeli pouze hotel Albor a restauraci od templářů a bohužel ani jedno úplně nesplnilo naše očekávání, takže bych vás nerada tahala za nos.
Dejte mi vědět, pokud se v létě dostanete na jižní Moravu a moc ráda přivítám také nějaké tipy, protože se tam plánujeme vrátit ještě v září.
Vaše Ter
0 comments:
Post a Comment