Sunday 29 April 2018

Definice bloggera

Koukám se tak na můj Insta profil a přemýšlím, jestli mám ještě vůbec nárok tam používat označení blogger, když se mi tady už měsíc práší na klávesnici, nemám čas a někdy snad ani náladu stáhnout fotky z foťáku vůbec do laptopu, natož abych je promazala, nebo nedej bože zkusila upravit. 
Poslední dva měsíce jsou pro mě děsně hektické. Přes týden skoro nespím, protože jsem buď ve škole, v práci nebo ve vlaku a když večer konečně dojedu domů, tak přísahám, že se podívám na mojí postel a okamžitě ji oznámím jak moc mi celých těch (nevím kolik hodin) neskutečně chyběla. Většinou v ní pobytu tak šest hodin a zase vyrážím na novo a ono se pak stává, že přejedu nádraží a jenom se modlím, abych neusnula ve vlaku, protože když člověk přejede Olomouc, tak další zastávka je až Zábřeh na Moravě a protože já když už usnu, tak prostě spím a nic mě neprobudí, předpokládám, že bych dojela až na konečnou do Prahy. 

EN: I'm looking at my Insta profile and wondering if I'm still eligible to use the blogger tag there when I have not written anything since last month. I don't have time and sometimes even the mood to download the photos from my camera to my laptop, so I could not imagine to edit them.
The last two months are terribly hectic for me. I almost do not sleep during the week because I'm either in school, at work or on a train, and when I finally get home in the evening, I swear I always look at my bed and tell her immediately how much I missed her all day. Mostly I sleep like six hours and I repeat it like this the whole week, and then it happens that I miss the railway station and just pray to not fall asleep on the train, because when you miss Olomouc, the next stop is Zábřeh na Moravě and because when I sleep, I just sleep and nothing wakes me up, I suppose I would go to the final to Prague.





Když si najdete definici bloggera, tak zjistíte jednu podstatnou věc: "Je to člověk, který pravidelně píše příspěvky na blog." To se o mně poslední dobou opravdu říct nedá. Volný čas mám jen o víkendu, a protože posledních pár víkendů bylo strašně krásné počasí, tak jsem se prostě nebyla schopna donutit k tomu, abych si sedla ke stolu k počítači a něco tady sešmudlila dohromady tak, aby vás to bavilo, aby z toho nešlo poznat, jak moc se mi k tomu nechtělo a prostě abych si za měsíc ten článek nepřečetla a neřekla si "Panebože Terezo, tys to ale odflákla!"

Navíc podstatnou věcí je i to, že blog pro mě byl a více méně stále je jakýmsi útěkem od světa, kde se můžu vyjadřovat jak chci, nikdo mě nijak neomezuje a na chvilku můžu prostě být jen sama se sebou. Vždycky to byl spíše koníček a já rozhodně nechci, aby se z toho stala povinnost, protože o povinnostech platí, že se nám do nich nechce, stejně jako do povinné četby k maturitě (a to já jsem děsný knihomol). 

Dneska jsem se ale probudila, nabitá energií snad na měsíc dopředu. Včera jsem měla skvělý den, díky kterému se konečně těším na léto a fakt, že za dva týdny bude oficiálně po letním semestru mé dobré náladě také dost přispívá. Takže jsem si řekla, že je konečně na čase si uvařit kafe, zachumlat se do nejvíc cosy svetru co vlastním a zase vám dát o sobě něco málo vědět. Takže pokud jste tady ještě někdo zůstali a občas si nějaký ten článek přečtete, tak tady oficiální slibuji, že teď už bude článek častěji než jednou za měsíc. A vzhledem k tomu, že za plus mínus nějaké tři týdny budeme mít i novou terasu, tak se mi to bude psát samo. 

EN: When you google the definition of a blogger, you will find one important thing: "It's a person who regularly writes blog posts." This is not really what I can say about myself lately. I only have free time at weekends, and since the last few weekends there were a really beautiful weather, I just could not force myself to sit down to the computer and put something together so that you would enjoy it, and do not know how much I did not want to write it, and also I don't want to read the article after a month and say to myself, "God, Tereza, it totally sucks!"

Moreover, the important thing is that the blog was, and still is a kind of escape from the world where I can express myself with no limits and for a while I can just be alone with myself. It was always a hobby, and I definitely do not want it to become an obligation, because no one likes to be obliged to do anything, it's just like obligatory reading for graduation (and believe me I'm a real bookworm).

But I woke up today, charged with energy for the whole next month. Yesterday, I had a great day, thanks to which I am finally looking forward to the summer and the fact that in the two weeks it will be officially the end of the summer semester just makes me feel even better. So I thought it is finally time to prepare some coffee, to put my cosiest sweater on and to let you know that I am still alive. So if you've stayed here and if you occasionally read some of my articles, I promise that there will be a new article more frequent than once a month. And since we will have a new terrace in three weeks, it will be even much more comfortable to me to write something.





P.S. Fotky jsou opět z objektivu mé drahé Klárky. Sice jsou tak půl roku staré, mám tam jinou barvu vlasů, jsem tam tak o tři kila lehčí, ale to proč jsem je dneska přidala zrovna k tomuhle článku je proto, protože za prvé, nemám žádné nové aktuální (smajlík, co se plácá po čele), ale hlavně proto, že z nich sálá přesně ta pozitivní nálada, kterou teď zrovna mám! 

P.S. Photos are once again by my dear Klárka. Although they are half a year old, I have a different hair color, I'm about three pounds lighter, but I did add them today to this article because, first of all, I have no new ones (emoji, who is slapping his forehead), but mainly because it has exactly the positive mood I have now!

Jsem moc ráda, že jste dočetli až sem a pokud máte další dotazy, nebo jakýkoliv jiný poznatek k článku, dejte mi je vědět dolů do komentářů. Uděláte mi tím radost.

2 comments:

  1. Mám to úplně stejně, ale blogovací pauza u mě trvala skoro půl roku. Včera jsem ale kooonečně vydala článek a jsem nabitá v pravidelném psaní pokračovat. Tak máme společný nový start, ať nám to vydrží !! :D Těším se na další posty :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Juuu, tak jsem ráda, že to jaro a super počasí motivuje i někoho jiného než mě! :) Jsem zvědavá jestli nám to vydrží, ale doufám, že jo! Jdu kouknout na tvůj článek. ;)

      Delete

Chceš být v podcastu?

Contact Me
Tereza Hrubá
If you can dream it, you can do it.
Ostrava, Czech republic