Málo kdy píšu články založené na spolupráci, protože mám raději věci, které si můžu dělat/psát podle sebe a nemusím se na nic vázat. Tohle je ale výjimka, kdy jsem byla sama tím, kdo o spolupráci požádal, protože po mých pěti měsících se spolubydlícím, který místo společenského života trávil 12 hodin denně na počítači, jsem si říkala, že bych chtěla vás (své čtenáře) inspirovat k tomu žít více offline než na obrazovkách jakéhokoliv elektronického zařízení. Vím, že to zní trošku ironicky, když i k přečtení tohoto článku potřebujete internet a minimálně svůj mobil, ale co to hned po posledním písmenku zavřít a jít zkusit dělat něco, k čemu nepotřebujete internet? Co třeba nějaká společenská hra? Kdy jste naposledy nějakou hráli jen tak s přáteli? Pamatujete si na Dostihy a sázky? Já nikdy neuměla nakoupit ty správné koně, díky kterým bych vyhrála a když už se mi náhodou dařilo, tak se celá hra proměnila v tak zdlouhavou, že jsme to vždy zabalili ještě než jsme zjistili vítěze.
Dneska bych vám chtěla představit hru, kterou jsem měla neskutečně ráda když mi bylo nějakých čtrnáct. Byli jsme tenkrát taková parta, která jezdila na chatu kousek od Zlína a po večerech jsme se vždycky všichni posadili okolo toho obrovského kulatého stolu v jídelně a začal se hrát BANG!
