I LOVE TO DISCOVER

I AM

image
Hello,

I am Tereza with "z"

I am a dreamer. I am from the third biggest town in Czech republic and I lived five months in the Canary Islands. I write about everything what comes to my mind and I am just living the life as it goes by. I study journalism and spanish filology at UPOL in Olomouc, I work as a lecturer in one language school, I write for a web called Dobryzpravy.cz (we basically inform people about the good news from our world) and I create a podcast called Vyleť z hnízda!. I'm still looking for myself. I'm really into reading, writing, eating, drinking wine, meeting new people, photographing and creating in general. Travel is my therapy. If you would ask people who know me well, which words would describe me, I'm sure they would say something like - the elephant colour, Harry Potter, traveling, coffee, mint tea, food, sharks, mugs and my crazy mum (in the good way, of course). So welcome to my page, where you will have, as I hope, a great time.


Education
University of Palackeho

Bachelor of Journalism and Spanish philology

University of La Laguna

Erasmus - Spanish philology


Experience
Lecturer

PARAKALO - language centre

Redactor

Magazín Patriot


My Skills
Writing
Translation
Photographing
Marketing

300

Articles Written

13

Countries Visited

56

Podcast episodes recorded

345

Days until Christmas
ARTICLES
Showing posts with label Podcast. Show all posts
Showing posts with label Podcast. Show all posts

CO MĚ NAUČIL ROK 2020


Rok 2020 nás nějakým způsobem poznamenal všechny. Některé více a některé méně. Většinou jsem měla ve zvyku psát různá ohlédnutí nebo články s tipy na různá místa, ubytování, kavárny, knihy a filmy. Letos by to ale bohužel byl velmi skromný článek, a proto jsem se rozhodla to tentokrát napsat v trochu jiném duchu.


Letošní článek bude na téma co mě naučil a co mi tento rok přinesl. A třeba to v něčem inspiruje také vás. 


1. Vážit si přítomné chvíle
Letos jsem díky tomu všemu, co se ohledně světové pandemie událo vyrazila jenom na jeden jediný výlet mimo Česko. A i když byl jen jeden, tak jsem si ho užila snad o 100% více. Jako bych už v únoru tušila, že se jen tak nikam nepodívám. S našima jsme se vydali na pár dní do Varšavy (článek z výletu zde), kterou jsem jim společně s lístky na koncert věnovala k Vánocům a byl to asi můj top roku 2020, i když se udál hned ze startu.




2. Otužovat se
Ke konci roku jsem díky Kamu zjistila, že Wim Hof Method existuje i v rámci mobilní aplikace, ve které je 20 denní otužovací výzva. Nikdy bych nečekala, že mě to tak chytne, ale momentálně se už otužuji desátý týden a v podstatě si bez toho už nedokážu představit začátek dne. Člověka to ráno naprosto nejlépe probudí a nabudí neskutečnou energií. Zároveň to má hned několik skvělých účinků na naše zdraví. Otužování zlepšuje imunitu, redukuje stres, zlepšuje náladu, což mohu potvrdit, zrychluje metabolismus, zlepšuje spánek a spoustu dalšího.



3. Brát potravinové alergie jako pozitivum

Někdy v říjnu jsem zjistila, že se mi kromě alergie na laktózu objevila i ta na vaječné bílky. Já se ale rozhodla, že to nebudu brát jako tragédii. Nebudu lhát, někdy bych si míchaná vajíčka dala, ale kdybych neměla tenhle problém, v životě bych neobjevila tolik různých receptů a alternativ. Věděli jste třeba, že nálev z konzervy s luštěninami jde vyšlehat do skvělého sněhu stejně jako bílky? Že po smíchání javorového sirupu, rostlinného mléka a hořčice vznikne naprosto skvělá směs na potření pečiva? V dnešní době už člověk v obchodě najde kdejakou alternativu k živočišným produktům a pokud nenajdete to, co vám zrovna vyhovuje, stačí projít internet a najít recept, podle kterého si svou alternativu vytvoříte vy sami. 




4. Poslouchat své tělo

V rámci toho, co se v posledním roce událo jsme asi všichni zažili nějaké ty ups and downs. Já bohužel v tomto roce prožila svůj první záchvat úzkosti a narovinu říkám píšu, že obdivuju všechny, kdo se s tím musí potýkat. Bylo to něco naprosto odlišné od všeho, co znám. Nejvíc mě děsilo, jak to vlastně vůbec nešlo ovládat. Ráda bych řekla, že to byla jednorázová věc, ale člověk nikdy neví. V každém případě, pokud patříte k lidem, kteří se s podobnou věcí potýkají, tak se za to určitě nestyďte, nikdo v tom není sám a ať už se potýkáte s čímkoliv, vždycky je tady někdo, kdo se cítí stejně, ne-li podobně. Já uvažuji, že vyzkouším CBD a CBG oleje, na které je všude po sítích pěna samá chvála. Máte s tím nějaké zkušenosti?



5. Nahrávat podcast online
Nahrávání online bylo něco, co mě od začátku děsilo. Nevěděla jsem, jestli budou mít rozhovory dostatečnou kvalitu, jestli to bude zvládat náš domácí internet, jestli se mi rozhovor v polovině nepřeruší a to nebylo ani zdaleka vše. Nakonec jsem se ale v říjnu odhodlala a zjistila jsem, že obavy byly vlastně naprosto zbytečné. Všechno fungovalo, rozhovory mohly vznikat i během druhého lockdownu.


 
6. Fungovat s tím, co mám 

Mám teď na mysli hlavně situace, ve kterých se nacházíme a nemůžeme je kontrolovat. Takových chvil byl rok 2020 plný a člověk se s tím musel naučit nějak žít. Na tohle se skvěle hodí naše přísloví: "Nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůř." Tímto jsem se snažila řídit po celý rok a docela se mi to dařilo.




A co naučil tento zvláštní rok vás? Budu moc ráda, když se se mnou podělíte v komentářích. Přeci jenom máme letos všichni asi velmi individuální zážitky a pocity a každý jsme tohle divno-období snášeli po svém.


PODCAST #27 Erasmus v upršené Anglii



V podcastu jsme už o Anglii pár krát mluvili. Jednou to bylo s Leou na téma práce v UK (Cambridge, Bristol) a podruhé pak s Martinem, když jsme si povídali o studiu na univerzitě v UK (Cardiff, Bristol). Tentokrát je na řadě Erasmus. Moje kolegyně Jana tam vyjela do města Leeds, kde strávila půl rok. A jak se tam seznamovala, jak se v Leeds hledá ubytování a jestli je dobré jít na státní kliniku si můžete poslechnout, když stisknete "play". 


PODCAST #26 Průvodcem po Vietnamu

 


Jelikož je Anička, se kterou jsme už nahrály jednu epizodu na téma Erasmus na Tchaj-wanu, velmi zcestovalá, vznikl s ní ještě jeden díl. Tentokrát jsme si povídaly o Vietnamu. Anička tam má kořeny, jelikož její rodiče odtud pocházejí a do dnes tam má i část své rodiny. My jsme se ale hlavně zaměřily na její práci jako průvodkyně právě ve Vietnamu. Jestli je tahle práce lehká či těžká a kolik toho má vlastně průvodce na zodpovědnost, se dozvíte když si pustíte tento díl. 




PODCAST #25 Erasmus mezi opicemi

 


Erasmus nemusíte absolvovat jen v Evropě. Anička na ten svůj vyjela na Tchaj-wan. Všude znaky, opice a vlaky, které se našemu pendolínu nemohou rovnat. S Aničkou jsme probraly všechno možné a jelikož byla její bakalářská práce na téma gastronomie právě na Tchaj-wanu, tak je tento díl nacpaný samýma dobrotama. 




PODCAST #24 Stáž v německém parlamentu

 


Máme tady první díl, kde někdo vypráví o své pracovní stáži. A já jsem moc ráda, že to je právě moje kolegyně Vendy, která vyjela na stáž do německého Berlína, konkrétně do Bundestagu. V podcastu se dozvíte, jaké to je, dostat se na stáž do německého parlamentu, kde je třeba znát alespoň částečně politické pozadí země a kde pracujete pro poslance, kterého vám program určí. Je to prostředí pro tvoření nových přátelství nebo jde jen o kariérní růst?




PODCAST #23 OTÁZKY, KTERÉ PROLAMUJÍ LEDY



Poslední podcast, který vznikal u mě doma za stolem. Tento díl vyšel proto, aby jste na Vyleť z hnízda! tak úplně nezapomněli, abyste měli možnost trochu víc poznat mě jako autorku a abyste si z něj mohli odnést něco málo k rozproudění konverzace a prolomení trapného ticha, které občas mezi lidmi nastane. 
Příští díl už se zase vrátím společně s rozhovory, tak doufám, že se těšíte stejně jako já a budete stále na příjmu. 




PODCAST #22 POCITY ČECHŮ Z RŮZNÝCH KOUTŮ KARANTÉNY



Improvizace je skvělá věc a já díky ní a díky dalším pár dobrovolníkům, kteří mi věnovali kousek svého drahocenného času mohla vytvořit tento podcastový díl. Spolupracovala jsem na něm přes hlasové zprávy s mými kamarády a šlo o to, ukázat vám, jaké to může být v karanténě ať už tady u nás v Čechách nebo v jiných koutech světa - Srí Lanka, Kanada, Anglie, Španělsko, Kanárské ostrovy... Spousta lidí to má teď těžké ať už z ekonomické či psychické stránky. Mnoho lidem se zrušily plány na cestování a to jak v rámci dovolené, školy či práce a o tomto všem a jak to moji známí zvládají, si můžete poslechnout v díle z karantény. 





Zobrazit příspěvek na Instagramu

🇨🇿Život na Srí Lance. Život v karanténě. Máme tady zatím 70 nakažených a dnešním dnem jde celá země do tý největší možný karantény. Tuto kompléto nesmíme vystrčit nosy👃 baráku. (My naštěstí barák nemáme, takže náš obývák je příroda a rýžový pole.) Každopádně, shrnu to v pár slovech. 1) Odpoědnost. Jo, všichni to tady berou dost vážně. Většina lidí tu nosí roušky😷 i bez toho, aby to bylo povinný. Celý týden tu byl něco jako státní svátek a lidi chodili ven fakt jen v případě, že museli. A malý obchody i restaurace byly otevřený. 2) Rasismus. Ten tady bohužel jede ve velkým. Jelikož si místní myslí, že všichni cizinci🎒 jsou zdrojem nákazy. Já osobně tuhle zkušenost nemám, jelikož že tady lidi už dost znají, ale od spoousty lidí jsem tohle už slyšela. 3) Nikdo nepanikaří. Není vykoupená rýže ani toaleťák🧻 (možná proto, že tu toaleťák nikdo nepoužívá). Celkově i přes to, že lidí mají strach, tak prostě nemám pocit stresu ani hádek o základní potraviny. A to byl dnešek den před karanténou. Já osobně už jsem překoronavirovaná. Žádný další příspěvek se tohodle tématu už týkat nebude, jelikož prostě nechci. Přijde mi to zbytečný. Celkově si myslím, že je tohle zastavení pro celou společnost ta nejlepší věc, co se mohla stát. (Pardón, pokud se mnou nesouhlasíte.) Všechny to ekonomicky hodně bolí, ale věřte, že nakonec z toho všichni vyjdeme o dost silnější💪. ⠀ ⠀
Příspěvek sdílený ANNA IN THE JUNGLE (@anna.inthejungle),



Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Petr Horák (@horakpetr),



Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Lea (@leafuis),

PODCAST #21 AU PAIR V AMERICKÉM SALT LAKE CITY



Vždycky jsem si pohrávala s myšlenkou odjet někam jako au pair. To se mi sice zatím nepodařilo, ale jednu takovou cestovatelskou a starostlivou duši jsem si pozvala k sobě do podcastu a vyzpovídala ji ohledně jejího roku v americkém Salt Lake City, kde měla na starost dvě malé holčičky. Vše důležité a zajímavé se doslechnete v posledním díle, tak šup na Spotify nebo Apple Podcasts poslouchat. 




Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Lena (@lena_cech),




Chceš být v podcastu?

Contact Me
Tereza Hrubá
If you can dream it, you can do it.
Ostrava, Czech republic