I LOVE TO DISCOVER

I AM

image
Hello,

I am Tereza with "z"

I am a dreamer. I am from the third biggest town in Czech republic and I lived five months in the Canary Islands. I write about everything what comes to my mind and I am just living the life as it goes by. I study journalism and spanish filology at UPOL in Olomouc, I work as a lecturer in one language school, I write for a web called Dobryzpravy.cz (we basically inform people about the good news from our world) and I create a podcast called Vyleť z hnízda!. I'm still looking for myself. I'm really into reading, writing, eating, drinking wine, meeting new people, photographing and creating in general. Travel is my therapy. If you would ask people who know me well, which words would describe me, I'm sure they would say something like - the elephant colour, Harry Potter, traveling, coffee, mint tea, food, sharks, mugs and my crazy mum (in the good way, of course). So welcome to my page, where you will have, as I hope, a great time.


Education
University of Palackeho

Bachelor of Journalism and Spanish philology

University of La Laguna

Erasmus - Spanish philology


Experience
Lecturer

PARAKALO - language centre

Redactor

Magazín Patriot


My Skills
Writing
Translation
Photographing
Marketing

300

Articles Written

13

Countries Visited

56

Podcast episodes recorded

345

Days until Christmas
ARTICLES
Showing posts with label OUTFITS. Show all posts
Showing posts with label OUTFITS. Show all posts

Life is art, live yours in COLOURS!


Nikdy jsem se nepovažovala za fashion blogerku a outfitové články se tady objevují už jen málo kdy. Za prvé je to proto, protože stejně vždycky skončím v tom nejpohodlnějším, což občas není úplně vrchol módy a za druhé také proto, protože se na české blogerské scéně najde daleko víc blogerů a blogerek, kteří se v módě vyznají asi tak o 200% víc než já. Co si budem, oblíbené triko, jeany a kecky nejsou zrovna ootd roku a už vůbec ne nějaký originální skvost, kterým by se mohl někdo inspirovat. Dneska jsem se ale rozhodla udělat výjimku a podělit se s vámi o tři outfity, které mě doprovázeli (protože oblečení vás doprovází. Jsem si představila, jak si to za mnou vykračují ty kraťasy a klobouk) na festivalu Colours of Ostrava během tohohle víkendu. 


I have never considered myself a fashion blogger, and the outfit articles are not usual here. First of all, because I always end up in the most comfortable one, which is not always the top of fashion, and secondly because there are a lot more bloggers on the Czech bloggers scene who know fashion about 200% more than me. I will not lie, a favorite T-shirt, jeans and sneakers are not exactly ootd of the year and nothing original to inspire you. But today I decided to make an exception and share with you the three outfits that accompanied me (because the clothes are accompaning you, I've imagined how the shorts and a hat are walking behind me) at the Colours of Ostrava festival during this weekend. 



FROM STRANGERS TO SOULMATES


Poslední dobou přemýšlím nad tím, jak lehké je se svěřovat lidem kteří vás vlastně neznají. Je jasný, že na začátku přátelství jsme vlastně všichni cizinci, ale já tady chci dnes mluvit/psát o něčem trošku jiném. V mém okolí je teď pár lidí, kteří jsou vlastně úplní cizinci, ale zároveň je tak nějak považuji za své spřízněné duše. Jsou to lidé, o kterých nic nevím, jako třeba moje šéfová v práci, ale přitom se v určité věci shodneme tak jako s nikým. Nebo pak lidé, které jsem viděla jednou, někdy ani to ne, ale stali se z nás spřízněnci na sociálních sítích (tím teď nechci nikomu radit aby se vykašlal na své kamarády a začal si psát s prvním divnošem na Facebooku). Jde spíš o to, že je hrozně osvobozující se občas svěřit někomu, kdo je třeba na opačné straně zeměkoule, máte jistotu, že to neřekne nikomu z vašich známých, protože je nezná a zároveň bude objektivní, protože vás vnímá úplně jinak než vaši přátelé a rodina. 


I have been thinking over the last time how easy it is to entrust people who do not know you. It is clear that in the beginning of friendship we are all strangers, but I want to talk/write about something a little different today. In my surroundings, there are now a few people who are actually complete strangers, but at the same time, I kind of consider them to be my soulmates. They are people, like my boss at work, about whom I know nothing, but we agree about a lot of thing. Or people I've seen once, or sometimes never, but they've become social networking friends (I do not say that you should go and chat with first weirdo you find on Facebook). It's more like being freely liberating to occasionally entrusting someone on the other side of the planet, you're sure he will not tell to any of your friends or family members because he doesn't know them and at the same time will be objective because they perceive you completely differently than your friends and family.



Zrzka zpět v ČR


Semestr se semestrem se sešel, a tak se stalo, že o trochu lepší ve španělštině a stále neopálená Ter se vrátila na 21 dní domů, než jí začne zkouškové. Hned den po příletu ale utíkala ke kadeřnici, jelikož to co měla na hlavně se dalo nazvat různě, ale rozhodně ne jako "použitelný účes". A tou návštěvou si 21-letá Tereza konečně odškrtla z bucket listu to políčku "být zrzka". No a hned potom začalo všechno to předvánoční obíhání kamarádů, rodiny, pití kávy, vína, svařáku a horké čokolády a taky prozření o tom, že Česko sice miluji, ale s jeho obyvateli už to tak horké nebude. 




POŠLETE LETOS VÁNOČNÍ PŘÁNÍ


Je tady víkend! Jste taky tak nadšení jako já? Dnešní článek bude trošku z jiného soudku než většina mých běžných příspěvků. Rozhodla jsem se ho napsat po zhlédnutí jednoho videa, které vám hodím na konec článku (ale můžete si ho pustit už teď, aby vám moje slova dávala větší smysl). Co bych ještě tak na úvod zmínila je fakt, že fotky nejsou zrovna ve vánoční náladě, protože tady na Kanárech je prostě nemožné vyfotit si fotku, kde nevypadáte jako na dovolené u moře. 

It's a weekend! Are you as enthusiastic as me? Today's article will be a bit different than most of my regular posts. I decided to write it down after seeing one of the videos that I will put at the end of the article (but you can watch it now so my words make more sense). What I would mention at the beginning is the fact that the pictures are not just in the mood of Christmas, because here on the Canary islands it is simply impossible to take a photo where you do not look like on a vacation.




ASOCIÁLNÍ DNY JSOU TŘEBA


Zavřít se na víkend doma a prožít ho vlastně mezi čtyřmi stěnami zní pro někoho hrozně a pro někoho jako já občas jako nutnost. Začalo to v pátek tak, že mi bylo hrozně špatně, takže bylo jasné, že ten den už nikam nevyrazím. A protože mi bylo špatně opravdu hodně, rozhodla jsem se, že zruším sobotní výlet, protože pět hodin chůze někde v lese se mi zdálo naprosto nesplnitelných...

To close at home for the weekend and actually live between the four walls sounds awful to someone but for someone like me it is sometimes a necessity. It started on Friday because I felt really sick, so it was clear that I would not go out that day. And since I felt really bad, I decided to cancel the Saturday trip, because five hours of walking somewhere in the woods seemed totally impossible to me...




AVOCADO PEOPLE


Tenhle článek se chystám napsat už strašně dlouho a jsem moc ráda, že jsem se k tomu konečně dostala! Avocado People je skvělý projekt, o kterém jsem se dozvěděla od své kamarádky Lejdy a její článek si můžete přečíst tady. Je to parta lidí, kteří pomáhají podporovat, cituji: "řadu neziskových organizací, projektů, lidí a zvířat".

I wanted to write this article for a long time, and I'm so glad I finally did it! Avocado People is a great project that I discovered thanks to my friend Lea and you can read her article here. It is a bunch of people who help to support, I quote: "a number of non-profit organizations, projects, people and animals".



Colours of Wednesday


První coloursovský článek se zrovna rýsuje a já se snažím si nějak vylepšit náladu tím, jak se koukám na ty super svobodné a šťastné fotky, které mi Leonka vyfotila první den u hlavní stage. 


The first Colours article is coming up and I'm trying to make some good mood by looking at the super free and happy photos by Leonka from the first day in front of the main stage.




21st BIRTHDAY! Damn, I still feel like a kid


Dneska mám narozeniny! 21! A víte co? Tak od šestnácti nepociťuji žádnou změnu co se mě týče. A tuším, že lidé okolo mě také ne. Přesně proto po mně do teď všude chtějí občanku a mamce stále nevěří, že má dvaceti, teď už vlastně jednadvacetiletou dceru. 

Today is my birthday! I am 21! And do you know what? From my sixteen I do not feel any change. And I guess people around me do not too. That's why they want my ID everywhere, and my mom's friends still do not believe her, that she has twenty, now a twenty-one-year-old daughter.



Jsem právoplatný upolák


Strašně dlouho jsem nemohla vymyslet název tohoto článku. Nevím, jestli to byl nějaký blok, ale prostě jsem seděla, koukala se na tu prázdnou stránku a říkala si, sakra, já snad na nic nepřijdu. A pak mě to napadlo - mám tam přece tu upoláckou tašku, kterou jsem si koupila za odměnu za zkouškové...

For a long time I could not find the title of this article. I do not know if it was a block, but I just sat, looking at the blank page and saying, damn, I will not find anything. And then I thought - I have the bag here that I bought as a reward for the exams...




Proč mám tak ráda Rusko?


Dnešní článek bude takový osobnější a je možné, že pro mnoho lidí i dost nepochopitelný, ale já jsem se rozhodla tady alespoň trošku osvětlit mou lásku k zemi, kterou spousta lidí nemá ráda. A chci už předem říct, že tento článek je naprosto apolitický a jde čistě o kulturu a mé pocity.


Today's article will be more personal, and it is possible that for many people it will be quite incomprehensible, but I have decided to at least illuminate my love for a country that many people do not like. And I want to say in advance that this article is totally apolitical and it is purely about culture and my feelings.




Dojíždění z Ostravy do Olomouce?


Přeji krásné nedělní ráno. Měla bych se teď nejspíš učit na fonetiku, kterou píšu v úterý, ale místo toho jsem se rozhodla vám sepsat tenhle článek na téma "Dojíždění do školy z Ostravy do Olomouce". Po roce na univerzitě v Olomouci mám zkušenost jak s bydlením na koleji, tak dojížděním "každý den".

I wish you a beautiful Sunday. I should probably now study the phonetics because I have an exam on Tuesday, but instead of it I decided to write this article "Coming to school from Ostrava to Olomouc". After a year at the University in Olomouc, I have experience in both dormitory and commuting "every day".



Nenamalovaná a šťastná


Tenhle outfit naprosto vystihuje jak skvěle a svobodně jsem se cítila den po zvládnutí té nejtěžší zkoušky z celého semestru. Hodila jsem na sebe over-sized svetr, jeany, čepici a rtěnku, protože nic jiného se mi na ten obličej dávat nechtělo. Takže pokud se vám taky budu zdát jako "bezočko", tak je to proto, že nemám linky.


This outfit totally describes how great and freely I felt the day after the most difficult exam of the whole semester. I put on an over-sized sweater, jeans, beanie and red lipstick, because I did not want anything else on my face. So if I'm going to look like "lightless" too, that's because I do not have eye-lines.



DOBRÁ NÁLADA I O ZKOUŠKOVÉM


Měla bych se učit, ale já místo toho objevila seriál Zoo a rozhodla se vám u něj napsat další článek. Dneska (v den kdy tento článek píšu) je teprve středa a já mám další zkoušku až v pondělí, ale i tak nestíhám už teď. A já to vím, ale ani to mě nedonutí se učit v tom čase, jak jsem si to původně naplánovala. Styď se Terezo! Vážně, ale vážně už se neskutečně těším, až tohle všechno skončí.



I should study, but instead of it I discovered the Zoo series and decided to write another article for you. Today (the day I write this article) is only Wednesday, and I have another exam on Monday and I am already sure, that I will not have enough time. And I know that, but it will not stop me from procrastinating. Shame on you Ter! Seriously, but seriously, I'm really looking forward to the end of all this.




Jsem jediná...?


Nápady, které se mi rojí v hlavě, během cest do Olomouce a z Olomouce jsou občas i použitelné. A přesně takto vznikl nápad na tento článek. Přemýšlela jsem nad věcmi, které dělám, o kterých dumám a ptala se sama sebe: "Jsem jediná?". Takže jsem se rozhodla tyhle poznatky sepsat a třeba najdu další z vás, kteří mají na svět stejný/podobný pohled.


Ideas that are swarming in my head, during a way to Olomouc and back are sometimes used. And this is exactly how the idea for this article was created. I thought about the things that I do, about which I think and asked herself: "Am I the only one?". So I decided to write these findings and perhaps I can find more of you who have the same/similar view as me.



London vibes


Ať jsem se snažila, jak chtěla, tak jsem prostě nemohla vymyslet žádný normální český titulek k tomuhle článku, takže to nakonec dopadlo, jak to dopadlo. Ne, že by "London vibes" bylo nějak převratné.
Každopádně dnešní článek bude trošku sentimentální, protože budu díky fotkám vzpomínat na volné a úžasné chvilky v Angli. Člověk totiž potřebuje občas utéct před všemi úkoly, zkouškovým a termíny odevzdání čehokoliv. 


I just could not find any normal Czech title to this article, so it turned out as it did. Not that "London vibes" is something revolutionary.
Anyway, today's article will be a bit sentimental because I will throwback to free and amazing moments in England. Because sometimes a person needs to escape from any assignments and deadlines of anything.





6 hours in Oxford


Budeme dnešek brát jako můj oficiální návrat k pořádnému blogování. Od mého návratu z Anglie bylo všechno hektické až škoda mluvit. Dohánění věcí do školy, vybalování, změna vzhledu blogu (nebyla jsem spokojená s tím původním, protože mi kazil kvalitu fotek plus pár dalších maličkostí) a včera jsem byla ještě fotit kamarádovu kapelu, takže prostě pořád něco. Teď už jsem ale zpět a vy se můžete těšit na přísun nových článků, kterých mám v hlavně opravdu spoustu. 

Today we will take as my official return to a proper blogging. Since my return from England, everything was hectic - shame to speak. Doing things to school, unpacking, changing the design of the blog (I was not happy with the original, because it made worse the quality of photos, plus a few other little things) and yesterday I took photos of my friend's band, so still something. But now I'm back and you can look forward to the arrival of new articles, I have a lot of them in my head already.




Willy Wonka as Klára said


Ostříhala jsem si vlasy, a tak bylo nutné jít udělat nějaké nové a aktuální fotky. Jako fotograf se tentokrát nabídla Klárka a já z toho byla hrozně nadšená, protože její fotky jsou prostě vždy nádherné!

I cut my hair, and it was necessary to go to take some new and current photos. This time Klárka offered to be a photographer and I was very excited about that because her pictures are always just wonderful!



17 degrees below zero


Zima, zima, zima. Takhle nějak by se dalo popsat focení tohoto outfitu, kdy jsme s mamčou trošičku promrzly. Na druhou stranu už jsem se dlouho těšila na to až konečně využiju tuhle neskutečně teplou čepici a palčáky.

Cold, cold, cold. This is how one might describe the photo shoot of this outfit when I and my mom freezed. On the other hand, I have long looked forward to it and finally I could use this incredibly warm hat and mittens.





When you look me in the eyes


Po dlouhatánské době jsem si pro vás připravila outfit, který mi včera ochotně nafotila mamča, takže jí za to moc děkuji a vy díky tomu můžete vidět i něco z toho, jak se oblékám v zimě. 

After a long time I prepared for you an outfit that my mum shot yesterday, so I have to say thank you because thanks to her you can see something from how I dress during the winter.





Sports Bra All the Time


Konečně se dostávám k vydání posledního "letního" outfitu, který je z druhého dne v Bratislavě (první outfit najdete zde a článek z celého výletu zde). Ten den bylo neskutečné vedro a já proto šáhla do kufru pro šaty, které jsou jedny z mých nejoblíbenějších.

Finally I come to the last part of "summer" outfits, which is from the second day in Bratislava (first outfit can be found here and an article from the entire trip here). The day was incredibly hot and I choose from my suitcase my favorites dress.




Chceš být v podcastu?

Contact Me
Tereza Hrubá
If you can dream it, you can do it.
Ostrava, Czech republic