Výletník | Opava Salvador Dalí

Krásný pátek přeji. Vsadím se, že většina z vás už si přemýšlí o tom, kam večer vyrazí a modlí se, ať už zazvoní zvonek, nebo ať už prostě vypadne z práce a může na víkend vypnout. Já na dnešek nic v plánu nemám, ale možná dobře, protože neplánované akce jsou skoro vždy ty nejlepší. Každopádně vám dneska přináším report z našeho výletu se Sandrou do Opavy, kde se konala výstava Salvadora Dalího a to jsme si jako studentky, pardon, teď už ex-studentky španělského gymnázia prostě nemohly nechat ujít.

I wish you a beautiful Friday. I bet that most of you are already thinking about where to take your evening and pray, whether doorbell rings, or whether you simply fall out of work and will turn off on the weekend. For today I have nothing planned, but maybe it's good because unplanned events are almost always the best. Anyway, today I bring you a report from our trip with Sandra to Opava, where took place an exhibition of Salvador Dali and we as students, oops, now ex-students of Spanish high school simply could not miss.



Začalo to pěkně na nádraží, kde jsme byly asi s půlhodinovým náskokem, sedíme si tak na nástupišti a já říkám Sandře: "Jé, už nám to jede." No, ale ono to jelo na jinou kolej, takže jsme si pěkně zaběhaly, málem nás přejel vlak, co jel na Těšín, ale nakonec jsme úspěšně zakotvily v našem vlaku, přesněji v 1. třídě, takže jsme se pak ještě musely přestěhovat, ale nakonec už jsme si pěkně hověly na sedačkách až do Opavy.

It started nicely at the station, where we were about a half hour ahead, so we sit on the platform and I said to Sandra, 'Oh, our train is coming to us. " But it went to another platform, so we had a nice run, we almost ran over a train that went to Cieszyn, but we successfully anchored in our train, specifically in first class, so we then had to move, but finally, we had a nice lounging on the seats until Opava.





Sandra v Opavě ještě nebyla a tak si fotila každou kytku. Ne, vážně, šíleně se tam zamilovala do jejich krásného prostředí a mimo jiné také květin, které byly snad na každém rohu. Náš průvodce jsem byla já a jelikož jsem tam naposledy byla asi před rokem a v samotném Domě umění jen jednou, tak to bylo velice zajímavé. Ale nakonec se mi cesta vybavila a mi jsme dorazily do vysněného cíle.

Sandra was not yet in Opava so she photographed each flower. No, seriously, she madly fell in love with their beautiful surroundings and among other flowers, which were almost at every corner. Our guide was me and since I was last there about a year ago and in the very House of Art only once, it was very interesting. But eventually I found the way and we arrived at the destination of our dreams.


Výstava byla nádherná, musím říct, že mě to samotnou velice příjemně překvapilo a vlastně bych i řekla, že byla lepší než ta loňská (Andy Warhol). Překvapilo mě hlavně to, jak byla velká. Opravdu se nashromáždila spousta exponátů. Dalího umění se mi líbí, i když jako osobnost mě v určitých aspektech zklamal (třeba ve sklonech k fašismu a frankismu). To ale k umění nepatří, takže jako malíře mi je dovoleno jej obdivovat.

The exhibition was wonderful, I must say that I was very very pleasantly surprised indeed I would even say that it was better than last year's (Andy Warhol). It surprised me, especially how big it was. Indeed accumulated a lot of exhibits. I like Dali's art, although I do not like some aspects of his personality (perhaps the tendency to fascism and Francoism). But it does not belong to art, so as a painter I permitted to admire him.




Věděla jsem, že Dalí vytvořil logo Chupa Chups lízátek, ale neměla jsem ponětí, že logo bylo inspirováno barvami španělské vlajky.

I knew that Dalí created a logo of Chupa Chups lollipops, but I had no idea that the logo was inspired by the colors of the Spanish flag.






Nakonec jsme si u východu prohlédly suvenýry, já si koupila sloní pohled a byla smutná, že tentokrát nevedou samolepky.

Finally, we discovered the souvenirs at the exit, I bought an elephant's postcard and I was sad that this time they do not have stickers.




Když jsme vyšly z muzea, bylo nádherné počasí, děsné vedro přesněji, takže jsme se vydaly do nedalekého parku, kde jsme strávily asi hodinku a půl. Proste prázdninový klídeček s Coca colou, kde Terka opět našla nějakou soutež (pravděpodobně jsem závislá na soutěžení).

When we came out of the museum, it was beautiful weather, so hot accurately, so we went to a nearby park, where we spent about an hour and a half. Just holiday's chill with Coca Cola, where Ter again found a competition (I probably adiccted to competitions).



Po cestě zpět na nádraží jsme narazily na strašně roztomiloučké místo, které jsme teda nemohly plnohodnotně využít, ale alespoň jsme tam udělaly fotku.

On the way back to the station we came across very cute place that we did not fully used, but at least we were taking a picture.


Odjížděly jsme vyčerpané, s foťáky/mobily plnými fotek, nadšené z výstavy a s pocitem, že brzy vyrazíme na další výlet, třeba na Hukvaldy.

We left exhausted, with cameras/mobiles full of photos, excited about the exhibition and with the feeling that soon we'll go on another trip, maybe to Hukvaldy.


0 comments: